Bronislava Müllerová

Svou obětavou, mlčenlivou prací při reprodukci nepovolených tiskovin se zasloužila o to, že svoboda slova – omezená a okleštěná – zůstávala ve vědomí veřejnosti nadále jako trvalá hodnota. Její nezřídka únavná práce spojená navíc s každodenním rizikem ze strany bezpečnostních orgánů nebyla jednorázovým vzplanutím krátkodechého nadšení, ale činností, která trvala celých dvanáct let (1977 – 1989).

Bronislava Müllerová je svým působením významně spjata také s historií Vzdělávací nadace Jana Husa. Začátkem osmdesátých let se řada občanů Velké Británie, Francie, USA, Kanady, z velké části akademiků a umělců, spojila do sítě nadací pojmenovaných jménem českého intelektuála Jana Husa. Rozhodli se trvale pomáhat lidem, kteří v jiné části světa usilovali o právo na vzdělání neomezované direktivními předpisy a zákazy. Vědomí, že bez vzdělání a solidního vědění nelze dosáhnout trvalé svobody, bylo proměněno v soustavu někdy drobných, někdy významných činností, jež ale postupně přispívaly k intelektuální korozi totalitního systému. Vznikly podzemní semináře s přednáškami zahraničních lektorů a vybrané knihy a tiskoviny, jejichž znalost se v demokratickém světě pokládá za samozřejmou součást občanského vědomí a všeobecného vzdělání, byly překládány, přepisovány a distribuovány. Bronislava Müllerová se na tomto úsilí podílela od samotného počátku. Práce pro Nadaci se stala součástí jejího života stejně jako péče o nedospělé děti a starost o chod domácnosti a rodiny.

A tak je Bronislava Müllerová současně symbolickou postavou, jejíž jméno zastupuje jména desítek a stovek podobně zasloužilých vzácných a obětavých mužů a zejména žen, bez nichž by jedna významná kulturní a politická tradice našeho života minulého století byla zhola nemožná – totiž intelektuální, duchovní zápas za svobodu slova a projevu proti znásilnění ducha a kulturnímu úpadku vnucenému vládnoucí mocí.