Přírodovědná stipendia Husovy nadace

Intenzivní rozvoj vědeckého bádání vedl k tomu, že se od počátku 20. století postupně rozevírala intelektuální propast mezi přírodními a humanitními vědami, a to dokonce až do takové míry, že se začalo mluvit o „dvou kulturách“, které spolu nedokáží komunikovat, protože jejich badatelské postupy i výsledky jsou radikálně odlišné. Tento rozdíl mezi oběma druhy věd byl navíc umocněn faktem, že přírodní vědy stále důrazněji nalézaly „odbytiště“ pro své objevy v aplikační sféře, zejména v průmyslu a obchodu, v neposlední řadě také ve vojensko-průmyslovém komplexu. Humanitní vědy, které takové aplikace nabídnout nemohly a nemohou, zdánlivě zůstávaly v pozadí, jakoby se zpožďovaly, ačkoliv ve skutečnosti řadou svých objevů a více či méně odůvodněných apelů upozorňovaly na nebezpečí, jež lidstvu hrozí právě z přebujelého a nekontrolovaného vědecko-technického rozvoje. Mnozí významní badatelé si ale toto nebezpečí zhruba od 20. let minulého století začali uvědomovat, a řada z nich – nejen z oborů humanitních – potom velmi aktivně usilovala o to, aby se vědecké myšlení jako výraz a projev jednoty evropské racionality dokázalo postavit nebezpečím, jež si nezřídka samo svou loupeživostí, mamonářstvím, ziskuchtivostí, ale i nerozhodností a váhavostí připravuje. Je přirozené, že nové cesty nejsnáze a nejefektivněji nalézají mladí lidé. Proto se nadace obrací k začínajícím badatelům, k mladým lidem, kteří pociťují spoluodpovědnost za svůj vlastní intelektuální a morální růst stejně intenzivně jako za svět.

Stipendium je určeno pro studenty maturující v daném roce, kteří jsou přijati k univerzitnímu studiu programů matematiky, fyziky, chemie, biologie nebo medicíny na vysoké škole kdekoli na světě. 

Stipendium činí 40 tis. Kč.

Nejvýše tři stipendisty ročně vybírá Správní rada nadace na základě svého vlastního posouzení jimi prokázané schopnosti promýšlet otázky vědy z hlubší perspektivy.